Jemné perlení bublinek stoupajících ke hladině sklenice vábí milovníky šumivých vín už několik set
let. Náhodně zkvašené víno, vzdáleně podobné dnešním sektům, zná historie vinařství již od počátků
své existence. Ale oficiální prvenství v záměrné výrobě takového nápoje patří Angličanům.
Ti kupovali v 17. století v sudech „tiché“ víno z kraje Champagne a nechávali ho znovu prokvasit. Umožnila jim to věc v těch dobách ve Francii neznámá – silné sklo na láhve, které dokázalo odolat vysokému tlaku. Teprve o několik desítek let později se přeneslo centrum výroby do samotné Champagne a patrně zásluhou dodnes opěvovaného mnicha Doma Perignona získalo základní rysy dnešního způsobu výroby. K paradoxům historie patří skutečnost, že tento „praotec“ dnešního šampaňského zasvětil většinu svého života úsilí tomu, aby druhotnému kvašení v láhvích zabránil.
Šampaňské existuje bílé a v menší míře také jako rosé, nikdy ne však červené. Tato zdánlivě samozřejmá skutečnost se stává překvapivou ve chvíli, kdy si uvědomíme, že mezi třemi odrůdami povolenými pro jeho výrobu je jen jedna bílá – Chardonnay a naopak dvě modré – Pinot Noir a Pinot Meunier. Z modrých odrůd je tedy třeba získat bílý mošt, což lze docílit jedině mimořádně opatrným ručním sběrem hroznů a velmi pečlivým lisováním. A zde jsme u další nezbytné podmínky pro výrobu šampaňského, kterou je požadavek na téměř absolutní preciznost práce ve všech fázích jeho zpracování.
Šampaňské víno vyzrává ve sklepích nejméně 12 měsíců, ročníkové 36 měsíců a speciální „cuvée“ předních výrobců leží ve sklepích pět, sedm nebo i deset let. Důležitá pro spotřebitele je skutečnost, že ve chvíli, kdy je výrobce uvolní na prodej, je šampaňské vždy připravené k pití a až na naprosté výjimky jej nemá smysl dále skladovat. Český zákazník si na výběr rozhodně nemůže stěžovat – většina známějších šampaňských domů je u nás zastoupena stejně jako kdekoliv jinde ve světě. AÈ již se jedná o komerčnější značky jako je Moët et Chandon, Mumm, Piper Hedsieck či Pommery, nebo naopak o exkluzivnější šampaňská vína, k jakým patří třeba Krug, Bollinger, Pol Roger, Billecart-Salmon nebo Jacquesson. Desítky dalších značek doplňují celkovou škálu v celém kvalitativním i cenovém spektru.
Otevření láhve šampaňského je vždy doprovázeno slavnostním pocitem a napjatým očekáváním chvíle, kdy se ve sklenici objeví zlatavé víno se šňůrkou malých perel. Na svou chvíli jich v každé láhvi čeká přibližně 250 milionů.
Pokud se Vám článek líbíl, prozkoumejte ještě stránky www.vino.cz, kde je spousta dalších zajímavých článků o víně, sýrech nebo dobrém jídle. Nejste-li stále saturováni informacemi, můžete také ještě prozkoumat stránky s příbuznou tematikou v našem katalogu odkazů.
Článek "Šampaňské vyžaduje preciznost" doposud ohodnotili 4 čtenáři průměrnou známkou 1.25.
